Bez cloudu by řada startupů nebyla, říká zástupce Amazon Web Services. Funguje i ve Škodovce

Až příště budete sledovat zákulisní záběry ze závodů formule 1, pozorně pozorujte řadu techniků, kteří se sluchátky na uších zírají v každém týmovém depu do monitorů. Dost možná totiž sledují datové toky z desítek senzorů na závodních monopostech, které v reálném čase zpracovávají cloudové služby Amazon Web Services. To je však jen jeden z mnoha způsobů, jak je použít. Řeč o nich byla i v dalším TechCastu, technologickém podcastu CzechCrunche.

Je to byznysová noha, kterou největší retailový hráč světa Amazon nejdřív vyvinul pro své účely. Když expandoval po celém světě, potřeboval pro své lokální pobočky síť datových center, která by zajistila dostatečnou rychlost, ať už byli jeho zákazníci kdekoliv. Po více než deseti letech budování si ale společnost pod vedením Jeffa Bezose uvědomila, že má v ruce nástroj, který je příliš cenný, než aby si ho nechávala jen pro sebe. Vznikl tak koncept cloud computingu a zrodil se Amazon Web Services (AWS), který začal poskytovat služby vývojářům a firmám, kteří tak dostali možnost je používat k vytváření vlastních aplikací.

Hostem TechCastu byl Tibor Kolejak, obchodní ředitel AWS v Česku a na Slovensku. Pobočku, v níž působí, AWS zřídil loni a od té doby na českém trhu spolupracoval s velkými klienty.
Mezi ně patří Moneta, Innogy, startup Keboola nebo mladoboleslavská Škoda Auto. Tyto firmy už své využití cloudových technologií našly, ale další je teprve hledají. A ať už je firma malá, či velká, cloud jí dokáže ušetřit množství investičních nákladů.

V podstatě se jedná o způsob, jakým mohou společnosti na celou svou datovou infrastrukturu flexibilně využívat třetí stranu, v tomto případě AWS, a neinvestovat do vlastních datových center. Kolejak to přirovnává k vývoji v oblasti rozvodu elektřiny:

V počátcích průmyslové revoluce měla také každá solventní továrna svůj vlastní generátor. Dnes místo toho používáte elektřinu, jak chcete. A na konci určitého období vám přijde faktura od provozovatele sítě. A s cloudovými technologiemi je to stejné,

vysvětluje Kolejak, který má zkušenosti i z kazašské pobočky Microsoftu.

Ze zátěže v podobě vlastních serverů se tak stala služba, v níž firma zpravidla platí jen za takovou výpočetní kapacitu, kterou využívá. Jedním z hlavních důvodů, proč za Amazonem zákazníci přichází, je flexibilita – a to jak geografická, tak výkonnostní. Během pár minut totiž lze škálovat z jednoho serveru i na několik tisíc a třeba jen dočasně. Využít je mohou třeba streamovací služby, které v odlišné hodiny používá odlišné množství lidí. A i když firmy operují na česko-slovenském trhu, není problém, aby další den spustily projekt v Kanadě a za dalších pár týdnů třeba na Novém Zélandu. Umístění dat je podle Kolejaka důležité kvůli rychlosti služeb.

Druhým důvodem, proč se klienti na AWS obrací – a tím spíš v dnešní době – je nízká pořizovací cena. Jelikož řada firem dnes potřebuje šetřit kvůli zvyšujícím se nákladům, vlastní servery za miliony korun by mohly být rozhodující v tom, zda firma přežije, či nikoliv.

Troufám si říct, že pro mnoho startupů by bylo složité bez cloudu existovat. Cloud v podstatě demokratizuje IT. Dává každému možnost používat stejné prostředky pro svůj přístup na trhu,

tvrdí Kolejak.

Příkladů úspěšného použití je nespočet. Za zkratkou AWS se totiž ve skutečnosti skrývají více než dvě stovky jednotlivých služeb s třemi tisíci funkcionalit, které globálně stojí za přibližně 16 procenty příjmů  Amazonu. Jen ve střední Evropě má AWS tisíce aktivních firemních zákazníků.

Ve zmíněné mladoboleslavské automobilce Škoda Auto díky němu například funguje takzvané magické oko. Jedná se o stovky kamer, které detailně snímají výrobní linku a jsou schopné zpozorovat i drobné změny v pohybu jednotlivých šroubů či kabelů. Zamezit tak dokáží odstavení linky na několik stovek minut, protože rychle dokáží najít příčinu toho, co se stalo.

Globálně – a mnohem šířeji – funguje AWS třeba pro společnosti jako je Netflix, Goldman Sachs, Meta, NASDAQ, ale také pro podnik formule 1. Na každém závodním monopostu jsou totiž desítky senzorů, které přenášejí data jak týmům, tak třeba do televizních přenosů a fanouškovské aplikace. Až tedy uvidíte při dalším závodu na záběrech partu chlapíků v depu, jak zírá do monitorů, tak budete vědět, že sledují v reálném čase právě data z těchto senzorů, která putují přes AWS.

To jsou terabajty dat o tom, jak byl kdo dlouho v boxech, kdo kde jak brzdí v jaké zatáčce a celá řada dalších ukazatelů. Na základě toho fungují predikce, kdo vyhraje. A vše se porovnává v reálném čase s šedesáti lety historických záznamů, které formule 1 má. Představte si, kdyby servery na to určené měla formule 1 převážet fyzicky do lokality každé velké ceny,

vysvětluje Kolejak.

Zpět